První ročník

6. Jehličnaté a listnaté dřeviny

6.1 Jehličnaté dřeviny

Náležící mezi rostliny nahosemenné (Gymnospermae), se poprvé objevily na počátku druhohor, tedy podstatně dříve než krytosemenné dřeviny listnaté. Jejich rozmnožovací orgány jsou většinou uspořádány v drobných šišticích.
Mají zpravidla jednoduchou stavbu, skládají se ze dvou druhů buněk:
  • vyztužující a vodivé cévice (tracheidy)
  • vodivé a zásobní buňky (parenchymatické)
Dřevo neobsahuje cévy, proto nejsou viditelné žádné póry ani rýhy, pouhým okem nejsou viditelné ani dřeňové paprsky. Dobře viditelné jsou letokruhy. Typickým znakem některých jehličnatých dřevin jsou pryskyřičné kanálky a zásmolce ( prosmoly ). V ČR se vyskytuje jedenáct druhů jehličnatých dřevin a to zejména smrk, jedle, modřín, borovice lesní, douglaska tisolistá, jalovec obecný a tis.

6.2 Listnaté dřeviny

Listnaté dřeviny patří mezi rostliny krytosemenné (Angiospermae). Jejich samičí orgány jsou ukryty v semenících a chráněny tak před povětrnostními vlivy. Pyl se vytváří v tyčinkách, které vyrůstají buď ve stejném (květy oboupohlavné) nebo jiném květu (květy jednopohlavné). Pro úspěšné opylení musí být větrem nebo hmyzem přenesen na samičí blizny. Květy větrosprašných druhů (javor, rakytník) mívají jednoduchou stavbu, jsou nenápadné a produkují velké množství pylu. Naproti tomu květy rostlin hmyzosprašných bývají nápadné a slouží k lákání opylovačů. Vedle barev je hmyz přitahován také vůní a nektarem. Samoopylení zabraňují nebo jej ztěžují různé důmyslné mechanismy.

Plody listnatých dřevin jsou značně variabilní. Jejich rozšiřování zajišťuje nejčastěji vítr (bříza, javor) nebo mnozí živočichové, kteří se jimi živí (zejména ptáci).
Dužnina plodů bývá konzumenty strávena, ale nepoškozená semena jsou na jiném místě opětovně vyloučena a semena tak mohou vzklíčit daleko od mateřské rostliny, kde většinou mají lepší šance na příznivý vývoj.

Domácí druhy listnatých stromů se během mnoha stovek let přizpůsobily zdejšímu klimatu a jsou tedy poměrně nenáročné na stanoviště. Patří převážně do volné krajiny. Jejich květy jsou většinou nenápadné, zaujmou však na podzim pěkným zbarvením listů.

Dřevo listnáčů je tvořeno větším počtem druhů specializovaných buněk

  • vodivé a zásobní buňky (parenchymatické)
  • vyztužující (sklerenchymaticka) libriformní vlákna
  • pravé cévy (tracheje), vyztužující a vodivé cévice (tracheidy)

Test druhy dřevin

Aktuality

1.4.2011 Upraven design stránek.

1.2.2011 Zpřístupněny materiály pro druhé pololetí.